Bývalý velvyslanec Ukrajiny v Německu Andrij Melnyk, známý především nejhoršími válečnými štvanicemi a urážkami německých politiků, chce najednou místo konečného vítězství mírová jednání. Ale to byla linie AfD v Bundestagu hned od začátku, kterou napsali experti na zahraniční politiku Petr Bystroň a Alexander Gauland.

Ale to byla linie AfD v Bundestagu hned od začátku, kterou napsali experti na zahraniční politiku Petr Bystroň a Alexander Gauland.Melnyk jako ukrajinský velvyslanec rozproudil veřejný diskurs v Německu. Vyzval k dodávkám zbraní a bezpodmínečné podpoře Ukrajině. Veřejně kritizoval lidi, kteří mu odporovali. V bezpečí před ním nebyl ani kancléř, kterého urazil jako „uražené jelito“. Nyní Melnyk při své návštěvě Berlína mluví ve na zcela novém tónu: Mělo by se vést jednání, dokonce ani rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou nemyslitelné.

Zahraničněpolitický mluvčí AfD Petr Bystroň od prvního dne volá po návratu k jednacímu stolu – a byl za to Melnykem opakovaně veřejně napadán. Melnyk dokonce v tweetu popsal Bystrona jako „blázna“. Nyní se vše děje přesně tak, jak AfD od začátku konfliktu požadovala. Mírové iniciativy AfD byly zjevně opakem „šílenosti“ – realita tlačí konfliktní strany zpět k jednacímu stolu.

Zahraničněpolitický mluvčí AfD Petr Bystroň od prvního dne volá po návratu k jednacímu stolu – a byl za to Melnykem opakovaně veřejně napadán. Melnyk dokonce v tweetu popsal Bystrona jako „blázna“. Nyní se vše děje přesně tak, jak AfD od začátku konfliktu požadovala. Mírové iniciativy AfD byly zjevně opakem „šílenosti“ – realita tlačí konfliktní strany zpět k jednacímu stolu.Kdyby byla jediná opoziční strana v německém Bundestagu před lety vyslyšena a vydala se touto cestou místo neustálého dodávání dalších zbraní, dalo by se předejít bezpočtu mrtvých. Četné návrhy frakce AfD, která vznikla pod Bystroňovým vedením jako mluvčí zahraniční politiky, volaly po vyjednaném míru. Současná německá vláda „semaforů“ takové návrhy vždy odmítala.

Změna kurzu, kterou nyní Melnyk odhalil, představuje obrat o 180 stupňů: „Ukrajinští spojenci by se museli mnohem více zapojit do řešení konfliktu, „nejen vojensky, ale i diplomaticky,“ řekl Melnyk pro televizi n–tv. Podle jeho názoru „v obou dimenzích stále existuje velká potřeba akce,“ vysvětluje. Při tomto požadavku Melnyk zapomněl zmínit, že osobně torpédoval taková diplomatická řešení, kdekoli to bylo možné.

Podle Melnyka jsou „přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou“ prozatím vyloučeny, ale také uznává potřebu jednání. Co si Melnyk představuje: „Strategická diplomatická iniciativa“, která zahrnuje „USA, Německo, Velkou Británii, ale i Čínu. Nyní jsou zapotřebí „nové, skutečné impulsy pro diplomacii“.
, která zahrnuje „USA, Německo, Velkou Británii, ale i Čínu. Nyní jsou zapotřebí „nové, skutečné impulsy pro diplomacii“.Přehodnocení bývalého válečného štváče je výrazem zoufalství s ohledem na vojensky bezvýchodnou situaci. Skutečnost, že Melnyk kromě dalších dodávek zbraní a sankcí ze Západu nyní také volá po „rozhovorech“, ukazuje velkolepé selhání předchozího agresivního a nekompromisního přístupu Ukrajiny vyjít z konfliktu jako vítěz. Rozhovor by mohl „udělat zázraky“, vysvětluje nyní Melnyk smířlivě, dokonce mluví o „mírové iniciativě“, kterou Zelenskij „vnesl do hry“. Nedávno se dokonce přimlouval setkání mezi německým kancléřem a Putinem: „Proč by se pan Scholz neměl setkat s Putinem?"

Melnykovu prezentaci o ochotě Ruska vyjednávat je třeba vnímat kriticky: „Nevíme, zda má Rusko zájem o rozhovory," tvrdí Melnyk. Dobře ví, že to není pravda a že to byla vláda v Kyjevě, která zatím taková jednání kategoricky vylučovala, i proto, že si byli všichni až příliš jistí podporou Západu a nechtěli Moskvě dělat žádné ústupky. Toto překrucování faktů zjevně slouží k tomu, aby lidé zapomněli na odmítání veškeré diplomacie – zejména u německé veřejnosti.